14. 6. 2018

BLOG SE Z OSOBNÍCH DŮVODŮ PŘESTĚHOVAL.

PŘÍPADNÍ ZÁJEMCI O NOVOU ADRESU NECHŤ MI NAPÍŠÍ DO ZPRÁV AUTOROVI.

- Shairin -

Zápisky z posledních dnů

14. května 2018 v 20:22 | Shairin |  Deníček
Úspěch, Dohoda, Podnikání, RozveselitTak jsem nastoupila minulý týden na praxi a snažím se zapadnout. Víte, jak se povídá, že když chcete s vlky býti, musíte s nimi výti? No, teď jsem pochopila, co to znamená. Totiž já jsem ten typ člověka, co se snaží být svůj a nejde s proudem. Naopak, když to jen trochu jde, dělám si věci po svém. Dobré rady si vezmu k srdci a na hloupé řeči se snažím nereagovat, i když je to občas těžké. Dva dny mi zapadnout moc nešlo, do toho byl svátek a pak mi bylo dva dny špatně. Jsem milá a usmívám se, ale nějak to asi nezabíralo. Tak jedu v programu neobtěžovat, pokud to není důležité, dělat si svou práci a být tak trochu neviditelná. Zatím jsem si nejlíp pokecala s paní na vrátnici, ale dnes jsem se rozmluvila se dvěma kolegyněmi s účtárny, s jednou teda víc, ale to už není tak důležité. I tak to beru jako úspěch.

Já je vlastně tiše obdivuju, že to tady vydrží. Pro mě by to byla docela nuda, sedět každý den v účtárně a mít před sebou jen čísla a smlouvy. Na tohle já zkrátka nemám nervy a před všema co tam jsou v tomhle směru smekám. Doufám, že já jednou budu dělat to, co jsem si vysnila, nebo aspoň práci, která mě opravdu bude bavit, a budu jí dělat s vášní. Tohle já bych nevydržela. Jsem ráda, že květen má i svůj konec. Já miluju tenhle měsíc, hlavně proto, že už je teplo a kvete šeřík, ale tentokrát se opravdu těším na červen a na prázdniny víc, než kdy jindy. Z praxe totiž musíme odevzdávat i seminární práci, která bude mít velkou váhu. A já z toho mám trochu strach. Vlastně se klepu každé ráno v autobuse, už když jedu na praxi, i když vím, že hlavu mi nikdo neutrhne. Nesmí, naštěstí. Docela jsem se tam už zabydlela a kromě pomalu utíkajícího času, což je pro mě největší zabiják, jsem vcelku v pohodě. Tak aspoň něco.
Související obrázek

V sobotu jsem třídila nějaké oblečení a přendávala jarní a letní věci z vrchu skříně dospod tak, aby byly po ruce, a zimní jsem vrzla až na horní poličky. Chtěla jsem to udělat až na konci května, ale nějak jsem cítila, že je to potřeba už teď. No, co na to říct. Vztekala jsem se u toho jako malá, tentokrát očistný účinek nebylas tak velký, ale i tak z toho mám dobrý pocit. Minimálně jsem zjistila, že mám co na sebe, jenom to nenosím. Tak jsem nějaké neobnošené a pěkné věci, které si fakt už nevezmu, dala do takové té sběrné popelnice pro lidi, co je ještě využijí. Tohle je na tom skvělé, že když z něčeho vyrostu, nebo už to zkrátka nevyužiji, tak jiní to mohou ještě nosit.

Ten den večer jsem byla s Cukřenkou v čajovně a obsluhoval nás Kytarista. Ach bože, jak on je stále nádherný. V každém člověku, ve kterém najdu něco dokonalého, to vidím pořád, i když mi pak třeba ublíží, nebo to prostě nedopadne. A tak ho stále tiše obdivuji a okukuji. Netajím se tím, že bych ho nechtěla "zpátky". Ale protože mi na něm záleží, respektuji jeho volbu. Nicméně, malinko ho popíchnout, až se příště uvidíme, tomu se možná neubráním.

Když jsme byli v té čajce s Cukřenkou, bylo mi celou dobu zle. Vůbec nevím proč, ale dost mě bolela hlava a bylo mi na zvracení. Ale nechtělo se mi domů, protože jsem cítila, že bych upadla do takové té nálady ve stylu všechno je na guvno, nic neumím, jsem k ničemu, nevím, co chci a co mám dělat. Cukřenka mě naštěstí chápe a je mi s ní báječně. Jsem opravdu šťastná, že jsem našla někoho, jako je ona. Nebere mou přecitlivělost na lehkou váhu, vnímá energie podobně jako já a nevysmívá se mi, když mluvím o něčem, co je pro mě realita, ale zní to šíleně. A i když máme na nějakou věc jiný názor, navzájem ho respektujeme a nemáme se pro to o nic míň rády. Občas mám pocit, že jsme z jedné dělohy. Že jsme prostě sestry. Opravdu dlouho jsem čekala na kamarádku, na přítelkyni jako je ona.♥

Jak jsem naznačila v předchozím odstavci, občas na mě padají takové ty nálady, kdy nevím, co chci, co mám dělat a kam směřuji, nebo jak se tam vůbec dostanu. Nejlépe mi na to zabírá vyplakat se, dát si sprchu, zacvičit si, nebo si postěžovat mamce na rameni, popřípadě to prokonzultovat právě s Cukřenkou.

Zajímalo by mě, jak to děláte vy, když se na vám sesypou nakupené maličké problémy, z ničeho nic v jedné chvíli.

Já přemýšlím i nad tím, jestli se na mě nesednou nějací energetiční paraziti. Často se mi totiž stává, že nemůžu být ve společnosti nějakých lidí, protože mi jejich energie dělají zle, kolikrát nejen psychicky, ale i fyzicky. To potom vždycky dojedu domů, poňuchňám si kocoura, dám si sprchu a musím počkat, až se zase naladím na svojí vlnu. Někdy to trvá jen zbytek dne, jindy kvůli tomu nemůžu usnout (ačkoliv já obecně usínám pomalu a špatně, musím s tím něco udělat) a z některých energií mám depku ještě dva i tři dny, než to odezní. Problém je, že jsem nedávno u sebe vysledovala, že u většiny lidí dokážu rozpoznat víceméně brzy, jestli mi s nimi je dobře nebo ne, ale pak se najdou takové výjimky, u kterých, když jsem s nimi, cítím se víceméně skvěle a něco můj "radar" přeruší, ale jakmile dorazím po setkání domů, tak se sesypu a je mi zle. Ještě nedávno jsem nevěděla, proč se cítím najednou špatně, když ještě pár minut před tím je mi dobře, ale pak mi došlo, že to dělají ti lidé. U některých se mi zkrátka vrátí zpátky a zostří moje citlivost až po tom, co se s nimi rozloučím. A já nevím, co s tím dělat. Minule mi bylo mizerně, tak jsem si šla dát do těla yogou a zkrátka jsem to nějak vycvičila. Ale jestli to bude fungovat příště znovu, to fakt nemám ponětí.

Jinak mám ze sebe docela radost. Dokopala jsem se k tomu, abych yogu cvičila dvakrát denně. Vstávám teď o půl hodiny dřív a hned po probuzení si zacvičím dvacetiminutové video, které mě příjemně protáhne. Když pak ráno dojdu na praxi, nebo kamkoliv, vypadám sice možná podobně unaveně, jako ostatní, ale mám ze sebe krutě skvělý pocit, že už jsem cvičila a udělala jsem tak něco navíc, co jiní ráno třeba nezvládli. Jsem teď hrozně namotivovaná, protože vidím i rychleji pokroky, co se týče mé pružnosti. Jen mi vždycky sebere dobrou náladu to, když se mi udělá špatně a já ten den cvičit nemůžu. Aspoň jednou bych chtěla odcvičit 6 dní v týdnu, jenomže se mi to ještě nikdy nepovedlo, protože mi každou chvilku něco je. Středu vynechávám záměrně, protože mám odpoledku a to jsem ráda, že dolezu domů, ale zbytek týdne se snažím.

Jo a ještě perlička na závěr. Včera u nás byl dopoledne rodinný přítel. Pak nám volal odpoledne, aby se zeptal, jak se daří našemu kocourkovi - byl totiž na veterině. Tak jsme mu to povyprávěli, a den prostě nějak proběhl. Večer sedí mamka u počítače a něco tam hledá na internetu. Já ležím na posteli, v ruce telefon a čtu si články, když tu najednou se mi hlavou mihne myšlenka, že jí bude volat právě ten kamarád. Na momentík jsem se zarazila a říkám si, že to je blbost, že jí to nebudu ani povídat, ale pak jsem jí to přeci jen řekla: "Bude ti volat ten a ten, mám takový pocit." Maminka se divila, proč si to myslím, že nemá důvod volat, právě proto, že už spolu mluvili odpoledne. Nicméně tak za dvě minutky telefonovala ona jemu, aby jí s něčím poradil, a když spolu mluvili, tak ten kamarád povídá: "Před dvěma minutami jsem si říkal, že bych ti zavolal." A mamča mu na to konsternovaně odpovídá, co jsem jí před dvěma minutkama oznámila. Tak jsme se tomu všichni zasmáli a já poděkovala intuici, že tak krásně zafungovala. Ještě teď mám z toho vánoce. Snažím se to totiž cvičit a každé úspěšné detekování takovéto nápovědy shůry mě moc těší!

Výsledek obrázku pro aura
Chci Tě mít zas
Má postel je stále volná
Srdce mi buší
Protože k hříchu s tebou cítím se svolná
Chci slyšet zas
Tvůj zvučný hlas
Zalykám se Tvojí krásou
Možná to tušíš
Mohl jsi být mojí spásou
A místo toho na pošltáři
Ve vzpomínkách s Tvojí tváří
Hledám kousky poezie
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Založeno : 29.01.2016
E-mail : amon21@seznam.cz
•••
Blog NENÍ aktivní
•••
Desing © Shairin 2017
•••
Odkaz na autory/zdroje obrázků v článcíh zobrazíte kliknutím na obrázek.
V případě, že obrázek neobsahuje odkaz, je mým dílem.
•••
Na veškerý obsah blogu se vztahují autorská práva. Kopírování bez souhlasu majitelky stránek je přísně zakázáno !
•••
© amon21.blog.cz 2018