14. 6. 2018

BLOG SE Z OSOBNÍCH DŮVODŮ PŘESTĚHOVAL.

PŘÍPADNÍ ZÁJEMCI O NOVOU ADRESU NECHŤ MI NAPÍŠÍ DO ZPRÁV AUTOROVI.

- Shairin -

Vzpomínám si...

25. září 2016 v 17:57 | Amon |  Deníček
Výsledek obrázku pro dadVzpomínám si, jak jsme si hráli, když jsem byla malá. Učil jsi mě stavět z lega stáj pro moje koně. Dodnes si pamatuju, jak jsi mi ukazoval, že to musí být tak a tak, aby to drželo. Že kostičky se mají spojovat na kříž a že střecha musí mít oporu.

Vzpomínám si, jak jsme ze všech kostiček lega postavili obrovskou loď pro rytíře. Měla jsem takový malý domeček a rytíře s koňmi a princeznu. Domeček se stával zámkem se zologickou zahradou, kterou bylo třeba zaplnit zvířaty, tak rytíři pluli na lodi na ostrov (koberec) aby nachytali a naložili zvířata pro krále. Princezna bojovnice jim v tom bránila, ale nakonec se vždy jakože zamilovala do jendoho z rytířů a odcestovala s nimi z ostrova na královský zámek.

Vzpomínám si, jak jsme si hráli na cestu za pokladem. Vždy ji napsal několik lístečků s indíciemi a různě je poschovával a já jsem je pak s hračkou pejska hledala. Našla jsem jeden a ten mě odkázal zase dál hledat další. A na konci byl poklad. Třeba desetikoruna, nebo bonbón, nebo tak... Dodnes si pamatuju jakou jsem vždy měla radost, když jsem ho našla.

Vzpomínám si, jak jsem si hráli s barbínkama na prince a princeznu. Tys postavil zámek a hrál prince, plyšák havran nám dělal rádce a plyšák medvěd sloužícího. A já jsem hrála princeznu, co šla do zámku třeba v přestrojení za služku. Jindy jsem z papíru vyrobila ocas mořské panny a ty jsi hrál prince, který je očarován její krásným zpěvem.

Vzpomínám si, jak jsem si hráli s plyšovýma medvídkama - dovjčatama na "Pojďte sem vy dva". UžVýsledek obrázku pro medvídek sice nevím, co bylo principem hry, ale vždy jsme se u toho nasmáli.

•••

Hry odvál čas. Vyrostla jsem z malého děvčátka, kterému jsi vyprávěl pohádky na dobrou noc ve slečnu.
A ty jsi se změnil. Máš teď víc starostí, šedivější vlasy a víc práce. Už si nehrajeme a tolik si nerozumíme, jako když jsem byla malá, ale to je normální.

Z her se staly vzpomínky, které jsem uzavřela do pomyslné krabičky a zamkla někam hluboko do sebe. To ale neznamená, že bych občas nevzpomínala. Nedávno jsem ji otevřela a tak vlastně vznikl tenhle článek...

Jak jsem vyrostla, vzpomínky trochu vybledly. Ale to neznamená, že na to zapomenu. Vždycky tam někde budou v té krabičce. Občas je vytáhnu na sluneční světlo a podívám se na ně.

Chci, abys věděl, že tě mám ráda, Tati.

Výsledek obrázku pro daddy
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Založeno : 29.01.2016
E-mail : amon21@seznam.cz
•••
Blog NENÍ aktivní
•••
Desing © Shairin 2017
•••
Odkaz na autory/zdroje obrázků v článcíh zobrazíte kliknutím na obrázek.
V případě, že obrázek neobsahuje odkaz, je mým dílem.
•••
Na veškerý obsah blogu se vztahují autorská práva. Kopírování bez souhlasu majitelky stránek je přísně zakázáno !
•••
© amon21.blog.cz 2018